NÁŠ KRAJ HO INSPIROVAL KE STOVKÁM ILUSTRACÍ
V letošním roce si připomínáme nedožité sté výročí narození výtvarníka, ilustrátora, grafika, animátora, restaurátora, spisovatele – akademického malíře Františka Skály, který měl a stále má pro náš region velký význam. Narodil se ve vedlejších Tuchlovicích 16. března 1923, tam také vychodil obecnou a měšťanskou školu. Později se s rodiči přestěhoval do nedaleké obce Kačice. Nakonec žil a pracoval dlouhá léta v domu nad nádražím v Novém Strašecí. Zemřel 1. září 2011.
Po maturitě na kladenském gymnáziu studoval na Státní grafické škole v Praze. Pokračoval ve studiu na VŠUP v ateliérech významných českých malířů jako byl J. Kaplický, E. Fila, J. Novák. Po studiích, od roku 1947, se živil jako výtvarný redaktor pro nakladatelství Mladá fronta a Dikobraz, ilustroval seriály pro časopisy Mateřídouška a Sluníčko. Mnoho let byl samostatným výtvarníkem ve SNDK, v letech 1964 až 1983 se podílel jako scénárista, autor námětu nebo výtvarník na tvorbě 20 animovaných filmů. Zabýval se plakátovou tvorbou, tvořil a realizoval keramické návrhy. Spolupracoval s architekty, s nimiž vytvořil několik originálních interiérů historických prodejen a hospod, např. v Kutné Hoře. V sedmdesátých letech byl členem satirické skupiny Polylegran a skupiny RADAR. Za mlada procestoval řadu zemí (Francii, Belgii, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Sovětský svaz i vzdálenou Čínu), odkud si přivážel náměty pro své obrazy. Jeho práce byly vystaveny v daleké Havaně, v Antverpách, Frankfurtu n/M, v Moskvě nebo v Montrealu, a nesmíme zapomenout na řadu výstav doma v Česku.
Jeho tvorba je všestranná, používal barevný akvarel, perokresby, maloval ale i olejem. Za svůj 88letý život nasbíral řadu ocenění, přesto žil skromně a nenápadně. Do poslední chvíle se zajímal o kulturní, ekonomické, politické, celospolečenské dění jak ve svém městě, tak ve státě vůbec. Veřejnost si dílo Františka Skály spojuje hlavně s jeho knižní ilustrační činností, za níž získal ocenění. Převážně pro děti a mládež psal, a především ilustroval, desítky knih. Populární je jeho vodník nebo hajný Robátko a jelen Větrník z pera spisovatele Václava Čtvrtka. Jeho typické, rázovité figurky, kterými bohatě obohacoval svoje knihy i díla jiných autorů, i jeho specifický humor svědčí o jeho lásce k lidovému umění, venkovskému folkloru a vůbec k okolnímu hornickému kraji. Proslavil se knihou svých mysliveckých vtipů, mnohdy i satiricky laděných. V závěru svého plodného života napsal, ilustroval a vydal knihu Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu (vyšla r. 2009), pro kterou čerpal materiál z vyprávění své matky a z odposlechu v hospodě, a ve které se vyznal ze své oddanosti k okolnímu rodnému regionu.
Protože jsem měla možnost poznat F. Skálu blíž, z dlouhých a zajímavých osobních rozhovorů a telefonických debat s ním vím, že nemohu zapomenout na jeho hudební a pohybové nadání, v mládí hrál na housle, tancoval v souboru. Byl živou kronikou, hodně sečtělý, což i využíval při dopisování do tisku, při restaurování starožitností, těšilo ho zachraňovat mizející hodnoty. Ve svém legendárním trabantu a neodmyslitelném sametovém saku hledal v okolí náměty pro své ilustrace. Jeho výtvarný talent podědili i jeho potomci – syn a vnuk, rovněž Františkové.
Městské muzeum ve Stochově ve svých prostorách za vydatné pomoci rodiny F. Skály a přispění MAS Svatováclavsko připravuje na podzimní období k letošnímu 100. výročí narození Františka Skály nejstaršího výstavu převážně z jeho ilustrační tvorby.
Anděla Pejšová
