O Tuchlovicích a Srbech

Tuchlovice-VLAJKA erb1

Název obce Tuchlovice

Název je ustrnulým 4. pádem množného čísla od obyvatelského jména Tuchlovici. Jednotné číslo tohoto jména bylo Tuchlovic a je také jménem odvozeným. Znamenalo člověka, patřícího rodem či službou Tuchlovi. Je to tzv. čelední jméno od staročeského jména Tuchla. V díle Antonína Profouse „Místní názvy v Čechách“ vysvětluje se jméno obce takto: „Prvotní název zněl Tuchovice tj. ves Tuchových (srovnej jm. Tuchov). Koncovka -ovice se změnila v -ovlice. Ve jménu Tuchovlice nastal velmi brzy přesmyk souhlásky „l“ a vznikl tak tvar Tuchlovice. Základ „tuch“ je v češtině dosti hojný. Patrně základní význam tlumiti, mírniti, uspokojovat… Lidé si vykládali název Tuchlovice odvozením od adjektiva „zatuchlý“ a spojují jej s močálovitým rázem krajiny, v níž obec vzrůstala — nad močály byl zatuchlý vzduch, odtud prý jméno Tuchlovice.

Poloha a geografické údaje obce

Katastr obce po spojení s obcí Srby je rozsáhlý. Sousedíme s katastry obcí Kamenné Žehrovice, Žilina, Lány, Stochov, Kačice, Libušín a Kladno (západní rozdělovská část). Protože Lány jsou již v rakovnickém okrese, jsme i my hraniční obcí okresu Kladno.

Obec má velmi dobrou polohu. Rozkládá se po obou stranách velmi rušné státní silnice Praha-Karlovy Vary. Od ní odbočuje okresní silnice k Srbům. Při severozápadní hranici katastru vede další okresní silnice spojující Lány se Slaným. Ze srbecké silnice vede odbočka k Libušínu. Velice dobrá dostupnost autobusem je do Kladna, Prahy, Rakovníka, Nového Strašecí, Lán, Kačice a na Stochov. Katastrem vede též železniční trať Praha-Chomutov-Cheb, bývalá tzv. buštěhradská dráha. Nejbližším nádražím jsou Kamenné Žehrovice a Stochov.

Podíváme-li se na Tuchlovice z návrší od lánského hřbitova nebo od stochovského sídliště, vidíme, že terén je mírně zvlněný. Uprostřed se rozkládá vesnice, která ve středu, ve kterém je kostelní věž, vysílá výběžky obytných čtvrtí do několika stran. Vrcholem silnice směrem ke Kamenným Žehrovicím prochází 14. stupeň východní délky od Greenwiche. Nad kostelem probíhá 50. stupeň, 8. minuta, 23. vteřina severní šířky. Místní část Srby je v jihozápadní části obklopena Turyňským rybníkem (Záplavy), kterým protéká potok Kačák. Směrem k lesu terén stoupá, přeď lesem poměrně příkře. Tuchlovicemi protéká Tuchlovický potok, který před obcí přibírá z pravého břehu potok Bambasku. Za obcí protéká potok souběžně s okresní silnicí k Srbům, před nimiž se vlévá do Kačáku. Nejvyšším místem katastru je bod v jižním jeho cípu při cestě z Hradčan k lesu 437 m nad mořem. Srby jsou postaveny na svahu nad Turyňským rybníkem (Záplavy) v sousedství přírodního parku Džbán. Na rybník navazuje významná přírodní rezervace Malé Záplavy s rozsáhlým mokřadem a menším rybníkem.

Půda je na celé výměře katastru úrodná, jen po obou stranách Tuchlovického potoka a Bambasky je vlivem poddolování podmáčená. Luka při potocích se již několik let nesklízejí. Daří se tu všem druhům obilovin, cukrovce, bramborám i pícninám, při příznivém počasí i kukuřici.

Pro orientaci se stále užívá starých pomístních názvů, např. Na Stráži, Salakvarda, Na Kněžském, Na Malých stranách apod., tvoří se i nové názvy, např. Za Noskem, Za vlečkou. Podle meteorologických zjištění je tuchlovický katastr v dešťovém stínu, má kolem 500 mm průměrně ročních srážek. Rozhodným měsícem na srážky je červen. Průměrná roční teplota je 8 stupňů Celsia.

Přírodní charakteristika

Tuchlovice a Srby jsou svou polohou přirozeným východiskem k řadě výletů do neporušené přírody i pamětihodnostem v okolí. Obcemi prochází turistické trasy a velkou oblibu má také nově vybudovaná cyklostezka. Za povšimnutí též stojí rekultivace odvalu Dolu Tuchlovice či Drvotova naučná stezka procházející Srby, která seznamuje návštěvníky s několika cennými přírodními lokalitami. Srby se též mohou pochlubit Přírodní rezervací Malé Záplavy s rozsáhlým mokřadem a malým rybníkem. Roste zde řada mokřadních rostlin včetně chráněného kosatce žlutého. Mokřad je bohatý výskytem vodního hmyzu, obojživelníků a ptactva. Hnízdí zde rákosníci, ťuhýk šedý, slavík, kachny březňačky i poláci, lysky a mnoho dalších druhů. Lze pozorovat též břehouše, vodouše, volavky i čápy. Oba rybníky napájí potok Loděnice – Kačák, který pramení v pahorkatině Džbán.

Vybavenost obce

Obecní úřad
Pošta
Obecní knihovny
Zdravotní středisko (lékař pro děti a dospělé, zubní ordinace)
Lékárna
Dům s pečovatelskou službou
Základní škola (1.-9. ročník)
Mateřská škola
Krytý plavecký bazén a sauna
Moderní lehkoatletická dráha a hřiště
Volejbalové kurty
Tenisové kurty
Fotbalové stadiony
Cyklostezka
Park pro využití ve volném čase k rekreaci a sportu
Dětská hřiště
Letní kino
Dům služeb (manikúra, pedikúra, kadeřnictví, masáže)
Obchody s potravinami, masem a uzeninami, oděvy, koly, kojeneckými potřebami, autodoplňky, moto obchod, květinářství, Tabák
Cukrárna a kavárna
Zmrzlinárna
Zelárna
Několik hospod, restauračních zařízení a hotelů
Autobusové zastávky
Kanalizace, vodovod, plynofikace

Znak a prapor obce

Zdůvodnění k návrhům znaku a praporu obce

Kompozice návrhů tuchlovického znaku a praporu nabízí připomínku prvních známých držitelů osady (erbovní znaky Michaloviců – červená, černá a stříbrná), smečenských Martiniců (upravené figury stříbrného lekna v červeném poli a zlatá hvězda z jejich rodového erbu) i místního farního kostela (jedním z atributů sv. Havla je medvěd nesoucí buď dřevo, nebo chléb). V jednom z návrhů najdeme i tradiční připomínku hornictví – zkřížená hornická kladiva (želízko a mlátek). Z předkládaných návrhů znaku vycházejí i zjednodušené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexiologické tvorby.

Miroslav J. V. Pavlů

heraldik

Popis znaku

Ve stříbrném štítě pod červenou hlavou se zlatou hvězdou provázenou dvěma odvrácenými stříbrnými lekny černý medvěd ve skoku s červenou zbrojí, držící v levé přední tlapě ostrev přirozené barvy.

Popis praporu

List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo-černě polcený, červený a bílo-černě polcený. V červeném pruhu žlutá šesticípá hvězda mezi dvěma odvrácenými bílými lekny. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Zajímavosti v blízkém okolí

Srby – Drvotova naučná stezka, Přírodní rezervace Malé Záplavy

Přírodní park Džbán – opukový lom Na Skále

Tuchlovice – kostel sv. Havla – opata, socha Jana Nepomuckého, kaple sv. Floriána

Stochov – Svatováclavský dub, kostel sv. Václava

Lány – zámek s parkem, muzeum sportovních vozů, hrob a muzeum T. G. Masaryka, Lánská obora

Libušín – Slovanské hradiště u sv. Jiří

Kamenné Žehrovice – Mrákavy (pískovcové lomy známé pro kámen Žehrovák, který byl použit při stavbě Karlova mostu, chrámu sv. Víta, Pražského hradu i Národního divadla)

KULTURNÍ PAMÁTKY

Kostel sv. Havla

V centru obce u hlavní silnice (Karlovarské) se nachází původně gotický kostel sv. Havla. První zmínky o kostelu nalézáme v roce 1283, ale románské zdivo lodi vypovídá o původu již z 12. století. Někteří autoři dávají kostel do souvislosti s řádem maltézských rytířů – johanity, jiní se svatovítskou kapitulou. Zajímavé je, že gotické kněžiště má místo čtyř žeber v klenbě pouze tři (jedno schází). Nejstarší částí kostela (i celé obce) je presbytář – kněžiště. V roce 1352 se stává farním kostelem.
V době baroka byla loď kostela upravována a prodloužena. Z této doby jsou v sakristii zachovány dva relikviáře.
V roce 1844 byla postavena nová věž, která nahradila dřevěnou zvonici porušenou požárem, díky němuž se uskutečnila i rozsáhlá renovace kostela za finanční podpory císaře Ferdinanda Dobrotivého. V těchto letech byl přistaven neslohový přílepek sakristie a na novou věž pořízeny hodiny, které pochází ze zrušené Lounské brány ve Slaném z roku 1835. Kostel byl též obohacen v roce 1866 novým oltářem od J. Kaury a bočním oltářem od Fr. Krejčíka z roku 1893. Roku 1890 byla o polovinu rozšířena sakristie.
Za zmínku stojí i cínová křtitelnice z konce 18. století. Zařízení kostela pochází z 19. století (řezané a intarzované lavice). Velkou pýchou kostela jsou i varhany pocházející z roku 1840.
V letech 2000 – 2002 proběhla rozsáhlá rekonstrukce kostela.

Kaple sv. Floriána

Na nejvyšším místě obce Tuchlovice (437 m. n. m.) se nachází malá kaple zasvěcená sv. Floriánu. Nechal ji postavit hospodář Jiří Náprstek (rod Fingerhutů – Náprstků, který v Tuchlovicích působil od roku 1709, nejznámějším příslušníkem tohoto rodu byl Vojtěch Náprstek, jehož jméno připomíná Náprstkovo muzeum v Praze) roku 1715. V této době zachvátil obec dobytčí mor, který postihl všechen dobytek v Tuchlovicích. Tehdejší hospodář Jiří Náprstek, veřejně v kostele přislíbil, že když Bůh ochrání od pohromy moru jeho hospodářství, vystaví na vyvýšeném místě kapli zasvěcenou sv. Floriánovi, ochránci od ohně a morové pohromy, jako díkuvzdání za vyslyšené prosby. Svatý Florián je mimo jiné také patronem hasičů, zedníků a kominíků.
Kaple i s obrazem sv. Floriána byla roku 2002 zrekonstruována. V obci se každoročně slaví svatofloriánská pouť.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Z roku 1779 pochází státem chráněná socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna před kostelem sv. Havla.
Kámen s vytesaným křížem a mečem
Na návsi se nachází velký kámen, na jehož jedné straně je vytesán kříž a letopočet 1813, na druhé straně meč. Kámen je podobný s mezníky v Bělči, Bratronicích, na Červeném Újezdě a Novém Straševí (blízké vesnice a město). Buď značí hranici území (křivoklátské panství), nebo pevný bod dávné cesty, kdy bylo kolem Tuchlovic plno močálů a bažin. Tento druhý výklad by svědčil o cestách, které se na území nynějších Tuchlovic křižovaly. Znamení na takovýchto kamenech: kříž, meč, sekera apod. mohou podle rakovnického Renera znamenat hrozbu božím trestem, setnutím hlavy či vypícháním očí tomu, kdo by s kamenem hnul, přemístil nebo jej odstranil. Lidová pověst v Tuchlovicích vypráví o vojákovi na koni, který se na místě, kde je nyní kámen, utopil i se svým koněm. Podobný kámen stával i v severovýchodním cípu parku.

Pomník obětí světových válek

V roce 1924 byl v místním parku od hlavní silnice Karlovarské odhalen pomník padlých v první a druhé světové válce. Pomník zhotovil akademický sochař Emanuel Kodeta z Prahy.